Příběh vzniku esence z modřínu

Esence z modřínu vznikla 7.4.2020. Tedy stále v době nouzového stavu. Neslouží však ke zklidnění a uvolnění ze strachu jako esence z osiky, ale k nalezení síly a pružnosti. Budeme je potřebovat, až nouzový stav skončí a bude nutné vyrovnat se s důsledky všech současných opatření. Lidé budou často čelit změnám, možná někteří přijdou o to, co dělali dosud, ale může to být příležitost najít úplně jiné uplatnění pro své schopnosti. K tomu bude potřeba pružnost, sebedůvěra a uvědomění si, v čem jsme jedineční. Právě to jedinečné na nás může být tím, co nás začne živit a přinášet radost a uspokojení.
 
Myslela jsem na modřín už pár dní od chvíle, kdy jsem viděla jeho krásné, karmínově červené samičí květy.
Nedalo mi to spát. Jednu noc mě to i budilo. Tak jsem následující den využila slunečné počasí a vydala se na krásné místo v Prokopském údolí, kde stojí vedle sebe na volnějším prostranství dva krásné modříny.
 
Úplně nové na tvorbě této esence bylo, že jsem ji dělala s velkou jistotou a samozřejmostí. Absolutně žádné pochyby a dokonce jsem v začátku zapomněla v duchu vyslovit svoji obvyklou modlitbu s prosbou o podporu při tvorbě esence. Nepotřebovala jsem totiž nic, cítila jsem naprostou jistotu a právě to je jedna z kvalit modřínu. Síla a neobvyklá výjimečnost. Je mezi jehličnany absolutní výjimkou. Jediný si nedrží přes zimu jehličí, nepotřebuje to. Dokonce ani není pichlavé. Má ještě jednu unikátní vlastnost. Jeho pryskyřice netuhne.
Právě tohle spojení s naší jedinečností a odvahu ji žít nám může zprostředkovat.
 
Když jsem seděla u mističky s květy, přišlo velké a okamžité zklidnění, ztišení, uvnitřnění se do sebe.
V přítomnosti modřínu jsem cítila velkou vnitřní jistotu, jasnost celé práce i navnímání účinků esence. 
Bez pochybností a bez potřeby se o modřín opřít. 
Jak byla osika mazlivá a objímací, modřín si držel svůj prostor a přímo k sobě mě nepouštěl. Mazlení nemá v povaze, přesto je přítelem, který vás rád podpoří svou přítomností a silným vyzařovaním.
 
Měla jsem s modřínem pocit velké síly, silných ramen a současně nevnímala žádný tlak cokoliv dělat. Užívala jsem si sluníčko, ležení v trávě pod stromy a sebe sama. Těch několik hodin jsem si prožívala jako modřín - silná, samostatná, spokojená sama se sebou. Přicházely mi uvědomění o hodnotě mé práce a o tom, co všechno už je za mnou. Bez pýchy, jen jsem sama docenila, kam jsem došla a vnímala ten skvělý pocit, že je hotovo a můžu si dopřát také odpočinek, zvolnit a užívat si plody mé práce.
 
Krásnou tečku mi k modřínu dala o pár dní později moje kamarádka Ramona Siringlen, když jsme se u modřínu procházely.
Říkala jsem jí, že mě modřín překvapil, jak je silný, protože na mě vždycky působil tak křehce. Ona mi na to řekla: "On je totiž jako ty."
A tak to je. Modřín má v sobě opravdu velkou vnitřní sílu, která na první pohled nemusí být vidět. Často si ani my sami neuvědomujeme, co v nás dřímá. Spolu s modřínem to můžeme objevit.