Příběh vzniku esence z dubu

Esence z dubu má úplně jiný příběh než esence z lípy
U esence z dubu jsem nejprve dostala informaci, že mám vyrobit esenci, která pomůže bytosti mně z nejbližších, aby se přestala bát prožívat svoje emoce a díky tomu, že si je dovolí prožívat, nemusela stresy s tím spojené somatizovat bolestmi v hlavě a břiše.
Tuto informaci jsem dostala 30.4.2019 s tím, že mi přijde rostlina, která bude pro toto působení vhodná. 
 
Hned v tento okamžik mě napadl dub. Už jsem nad ním přemýšlela dříve. Vnímám ho jako komplementární k lípě. Takový stromový jin a jang.
Lípa je láska. Vnímám její podstatu jako jinový, mateřský, milující princip.
Dub je naopak odolnost a síla. Otcovský, jangový princip. Můžeš se o mě opřít, aby ses naučil stát sám.
 
Ale nebyla jsem si jistá, zda je ta pravá rostlina pro tyto účely. Uvažovala jsem nad několika dalšími, ale pak jsem se rozhodla, že prostě půjdu a ten vhodný strom nebo květinu poznám na místě.
 
Všechno se začalo skládat tak, abych měla hned 2.5.2019 volno. Všechny schůzky, které jsem měla ten den naplánované, se postupně samy zrušily a dokonce začalo svítit sluníčko, které je k výrobě květové esence nezbytné.
 
Opět jsem šla do Prokopského údolí a rozhlížela se, která rostlina mě upoutá. Hodně jsem váhala. 
Až jsem došla k dubu, ke kterému jsem se přitiskla, abychom se mohli vnímat. Podívala jsem se vzhůru do jeho koruny a v duchu mu řekla: "Tebe jen tak něco neskolí."
Najednou se mi spustil příval slz, kdy jsem vnímala, jak mi dub předává: "Můžeš plakat. Cítit smutek je bezpečné."
Opírala jsem se zády o kmen dubu a cítila, že v sobě nemusím nic držet a že plakat můžu zcela bez zábran.
Za chvilku přišel klid. Pocit pevnosti v sobě a cítila jsem, jakoby dub říkal: "Teď už můžeš." v tom nejširším slova smyslu a současně i v tom velmi úzce zaměřeném - už jsem se mohla pustit do výroby esence.