Příběh vzniku esence z vrby

Dívala jsem se na naši vrbu na zahradě a říkala si, jak je krásně rozkvetlá a svítí zářivě žlutou zelení, když najednou jako by mi srdce začalo pukat bolestí a smutkem. Byl to trochu šok.

Na dnešek jsem měla úplně jiné plány, ale bylo mi v tu chvíli jasné, že dnes se všechno ostatní ruší a budu vyrábět esenci ze smuteční vrby.

Bylo 9 hodin ráno, Bílá sobota, den po ukřižování Krista. Před pár hodinami jsem si říkala, že tohle se mnou nesouzní. Nedává mi smysl takové utrpení a najednou jsem cítila, jak tohle téma, bolest, obrovský smutek ve mně zní a já ho transformuju skrze esenci z rostliny, která symbolizuje smutek, ale současně v sobě má energii vzkříšení.

Vrba dokáže znovu vyrůst i z větvičky, kousku starého kmene, v podstatě z čehokoliv a není ani nijak zvláš. Tato naše vyrostla ze špalků poskládaných vedle staré chalupy. Chalupa už nestojí, ale vrba ano a vypadá pořád mlaďounce, jako by tu právě vyrostla.

Přitom už tu stojí 15 let a vyrostla neuvěřitelně rychle.

Kromě té nezdolné síly je taky velice křehká. Větvičky se jí ve větru snadno zlomí. Přesto roste stále dál. Její síla obnovy a vzkříšení je neuvěřitelná.