Krása není banální
Je mnoho krásných žen, které se trápí tím, že se nelíbí samy sobě a není v moci nikoho přesvědčit je o tom, že jsou krásné.
Můžou jim to říkat kamarádky, můžou je opěvovat muži, ale ony se stejně podívají do zrcadla a to, co vidí především, jsou jejich nedokonalosti.
To se navíc může spojit s domněnkou, že chtít se líbit je povrchní. Vždyť je to vlastně marnivost a není to důležité. Vždyť důležité je, jaká jsem uvnitř. Takže se ještě cítí provinile, že je vlastní vzhled vůbec trápí.
Samozřejmě je důležité, jaká jsem uvnitř, ale když nemám ráda svoje tělo, když se mi nelíbí pohled na vlastní tvář v zrcadle, tak je to problém.
Nemůžu se mít ráda, když nemám ráda svoji fyzickou podobu a mít se ráda je nesmírně důležité.
Jestli se trápíte odmítáním sama sebe, vidíte každou vrásku, šedivý vlas nebo špíčky navíc, tak tomu věnujte pozornost. Jde sice o povrch, ale ukazuje velkou tvrdost vůči sobě samotné a absenci laskavosti k sobě.
V touze být dokonalé (tzn. milováníhodné) k sobě můžete být zbytečně kruté a tímto postojem k sobě vlastní krásu ničit.
Dnes jsme pracovaly právě na této oblasti a klientka odcházela jako rozkvetlá růžička.
Samozřejmě byla krásná, už když přišla, ale když odcházela, začínala to vidět i ona sama.
Krásný den