Dub mi ukázal spoustu zátěží a já jsem zřídila nápravu ve svůj prospěch

Ahoj Baru, rada bych se take podelila o zkusenost s dubem, protoze je pro me obrovsky silna.

Omluv diakritiku - notebook uz zustava jen v praci a ted jsem si sedla na skvělou veceri sama pro sebe.

Citila jsem se pod tlakem, kvuli praci nechutne nerudna, tak sleduju, jak se to chovam a proc vlastne a vyresila jsem to tak, ze se odmenim. I diky Tobe a dubu mam ted takovyhle napady uplne normalne a posilam velky spokojeny pozdrav :)

Nevim, do jake miry je to silou esence nebo moji zvysujici se citlivosti, ale oboji mi dela radost. Doslova s nim rostu.

Nezapisovala jsem si presne dny, ale vnimam urcite faze menici se tak ruzne po par dnech - fyzicky jsem tak po tydnu citila, jako by mi zacala chodidla vrustat do zeme, jako koreny, v dalsi fazi jsem citila, jak mi sili lytka.. 

Proste postupem casu rostu a silim jako strom, dnes rano jsem byla nekde pod korunou, roztahla jsem ramena a narovnala hlavu, kde mi za chvili asi vyrasi koruna :)

Ta asi jeste zabere, protoze cely rust s sebou nese nemale zmeny.

Dub mi kazdy den otvira oci, ukazal mi na spousty zatezi, ktere s sebou taham. Brala jsem je normalne a ani nevidela, jak me tizi. Postupne je mi i stale prirozenejsi se jich zbavovat a v podstate prochazim zivotni cistkou. Ty situace se mnohdy i nabízí sami a vse, co chtelo vyčistit mi tak nejak prislo do cesty. Mela jsem i vizualizace, jak za rameny tahnu cerny plast a prekryvam ho pres vsechno, co jsem si na ta zada postupne nalozila, plastem to prekryvam a pokladam na zem.

Se spoustou zatezi predevsim v lidech a vztazich kolem me jsem udelala rychlej proces - prohledla jsem, postavila se tvari v tvar realite a zridila napravu ve svuj prospech.

Jsem lehci, citim se svobodna a zhluboka ten pocit dycham.

V soucasne fazi mam porad intenzivni pocit priduseni, co pochazi nejvice ze me a zbytecnych tlaku, co si take sama vytvarim a nechovam se pak pekne k nejblizsim kolem me.

Dub mi pomaha zateze postupne odkryvat, videt je realne, nezabarvene nejakou mou predstavou nebo idealizaci a take je ciste a pevne, s lehkosti a prirozene resit, zbavovat se toho, co mi neslouzit a neni prijemne.

Pravda, nekdy dost v emocich, ktere ale necham probehnout a druhy den se skutecne budim o to silnejsi.

Tereza