Začala jsem uklízet,kompletně a bez pardonu...Třídit věci,dávat jim význam,důležitost a pokud je nemají,zbavuji se jich.

Bez užívám podruhé a jedu si druhé kolo. První kolo bylo lípa,dub,bez, druhé je lípa,dub,bez. Bez užívám 4 týdny,asi po týdnu mi úplně hráblo a začala jsem uklízet,kompletně a bez pardonu. Uklízet,drhnout,rovnat, vysávat,stěhovat nábytek. Třídit věci,dávat jim význam,důležitost a pokud je nemají,zbavuji se jich...sentiment sem nepatří,pouze učelovost. Uvědomuji si,že i v prvním kole to tak bylo,ale ne v takovém objemu,prostě běžný větší úklid. Pravda je,že teď ten první týden “uklizecí mánie” jsem byla sama doma a měla jsem na to čas,teď už mám dcerku doma,ale docela intuitivně si dokážu čas na uklizení udělat, aniž by to extra zasáhlo ten denní řád, a stále pokračuji. Jsem z toho taková překvapená. Pořád je co dělat a už jsem se i přistihla,že co jsem přeorganizovala a nevyhovuje mi to,přeorganizuji to znovu. 

Vlna pomalu opadá poslední 3 dny,přesto touhle činností travím cca 4 hodiny denně...včera jsem si položila otázku: “Čeho tím chceš sakra dosáhnout?” A přišlo mi,že se chci doma prostě cítit dobře,chci,aby to tu vonělo,věděla jsem,co kde je a kam to patří, byla jsem i zvědavá,co ještě najdu,protože jsem našla fakt neuvěřitelné poklady. A vzpomněla jsem si na to,že v dětství u nás doma se vždy uklízelo jen povrchově,aby to jako vypadalo,ale co je ve skříni se raději neřeší. A co se tam hromadí už vůbec ne. 

Jooo a víš,co byl spouštěč? Když jsem dala k mámě do sociálního šatníku na úřad pár kousku úplně nejhoršího oblečení,co mi i tak bylo líto vyhodit a máma mi povídá: “to si ani nepamatuji,že máš. Proč to nenosíš?” No proč asi?! Protože je mi to malé a už 20 let z módy. A já to v tom šatníku suším těch 20 let a nadávam,ze nemám místo ve skříni...a strašně jsem se na sebe naštvala,ze mi moje máma skoro ve 40 letech říká,co mám nosit za oblečení i přestože jsem ji v tom nikdy neposlechla,což je úplně jedno. Zarazilo mě,jak bouřlivou reakci to nastartovalo,i když teď po 3 týdnech už ty důvody jsou jinde :-) 

Kristýna